Hodinu po uložení začal Míša běhat na záchod, ale to jsem ještě pořád doufala, že to bude všechno. Hmm, nebylo, ve dvě ráno jsem uklízela efektně poblitej koberec. Zbytek noci jsem pro jistotu spala na gauči, abych byla víc po ruce. Nic dalšího chválabohu nebylo. Mišák měl dietu a během dne se mu postupně udělalo líp...
Ale do happyendu daleko - večer začal Matěj. V devět to z něj (z chudáčka) vystříklo jak z velryby, takže to (zase po roce a něco) schytala celá postýlka včetně papuchalky. Ovšem když jsem ho opatrně nesla do koupelny umejt, tak hodil cestou ještě jednu kachnu na stejný místo, jako pár hodin před ním Míša - ještě ten koberec pořádně ani neuschnul. Znovu mytí, drhnutí a pračka o půlnoci. Achjo...
Dovedeš si asi představit, milý čtenáři, že naše vyhlídky na radostné a pohodové vánoce se nám jaksi ztrácely v nedohlednu... :)
Naštěstí se to pak už ubíralo k lepšímu, že ?!
OdpovědětVymazat